Určitě vás nepřekvapí, že pokud pustíme silný neodymový magnet do měděné trubky, bude padat směrem dolů. Nečekaná však bude jeho velmi nízká rychlost. Měď sice není ferromagnetická a magnet se na ni nepřitáhne.
Při pohybu magnetu měděnou trubkou se trubka chová jako cívka s uzavřeným obvodem a padající magnet v ní indukuje elektrický proud, který podle Lenzova zákona působí proti pohybu magnetu. Výsledkem je brzdná síla zpomalující pád. Vznikají zde vířivé Foucaultovi proudy.
Jednoduchý pokus demonstrující elektromagnetické indukce pomocí obvodu se 2 LED.
Pomůcky: cívka (12 000 závitů), magnet, 2 LED (pokud možno různé barvy)
Francouzský fyzik Pierre Curie zjistil, že nad určitou teplotu kovy ztrácejí své ferromagnetické vlastnosti. Tato teplota se nazývá Curieova. Pro železo to je 768°C, například pro kobalt 1130°C a pro nikl 358°C.
Tip: podívejte se také na pokus Curieovo kyvadlo
Pomůcky: magnet, drát z kovu s nízkou C. teplotou, kahan, kotouč
Pomůcky: kulaté magnety s otvorem, tenká skleněná trubička
Magnetky navlečeme na trubičku tak, aby se sousední odpuzovaly.
Držíme-li trubičku ve svislé poloze, rozmístí se magnety odspodu se zvětšujícími se rozestupy a při pohybu trubičky se rozkmitají jako pružina.
Držíme-li trubičku za oba konce vodorovně, rozmístí se magnety pravidelně. Když pohneme krajním magnetem, rozruch se roznese v podobě podélné vlny podél celé trubičky a na druhé straně můžeme sledovat odraz na pevném nebo volném konci podle toho, jestli poslední magnet držíme nebo ne.
Bylo to o Vánocích roku 1821, kdy britský fyzik Michael Faraday objevil velmi zajímavý a velmi jednoduchý motor – homopolární motor.
Pomůcky: kovový kroužek, cívka s dlouhým jádrem (300 závitů), zdroj střídavého napětí (120 V), volitelně reostat
Do trubičky procházející cívkou vhodíme silný magnet a on začne poskakovat nahoru a dolu přičemž bude indukovat proud. Celý příspěvek