Běžně bubliny z bublifuku klesají, až se dotknou země a prasknou, tedy pokud jejich pohyb neovlivňuje proudění vzduchu – pokud je neodfoukne vítr.
Vznášející se bubliny
Napsat komentář
Archiv pro rubriku: Pokusy
Hydraulické stříkačky
Demonstrace závislosti tlaku na ploše a tlakové síle.
Vezmeme 2 injekční stříkačky různých průměrů, spojíme hadičkou a naplníme kapalinou. Při stlačení větší stříkačky je potřeba vyvinutou větší sílu než při stlačení menší stříkačky, což dokazuje vztah pro výpočet tlaku , respektive
Skákající prstenec
Velmi známý pokus demonstruje elektromagnetickou indukci.
Pomůcky: cívka s jádrem (300 závitů), hliníkový kruh, elektrolytický kondenzátor (asi 800 μF, 500 V), rezistor 100 Ω, přepínač, zdroj stejnosměrného napětí 500 V, pólový nástavec
Elektromagnetická indukce
Jednoduchý pokus demonstrující elektromagnetické indukce pomocí obvodu se 2 LED.
Pomůcky: cívka (12 000 závitů), magnet, 2 LED (pokud možno různé barvy)
Elektrický oblouk mezi elektrolytem a elektrodou
Pomůcky: transformátor (600/600 závitů, 2 A), dvoucestný usměrňovač s vyhlazovací filtrem, silný drát, kádinka, roztok CuSO4 nebo NaCl
Sestavíme obvod, jeden vodič ponoříme do roztoku a druhý umístíme nad hladinu, pomocí izolovaného držáku nebo pomocí zvedání kádinky vodič posouváme dolů.
Leydenská láhev
Leydenská láhev je první záměrné konstruovaný kondenzátor, který především v 18. stol. sloužil jako zásobník elektrického náboje při pokusech.
Elektromagnetický klakson
Pomůcky: velká plechovka, cívka s jádrem, zdroj napětí, dřevěná deska, volitelně spínač
Plechovku naležato připevníme na desku, dovnitř zavedeme vodič tak, aby se dotýkal dna, a druhým koncem připojíme ke zdroji napětí. Kousek za plechovku umístíme cívku, jeden vodič připojíme k plechovce a druhý přes spínač ke zdroji napětí.
Ovocné baterie
Určitě jste už viděli pokus, kdy se získává elektrická energie z citronu. Přestože citron je nejznámější, experimentovat můžeme téměř s čímkoli, co najdete v kuchyni nebo na zahradě. Průchod proudu obvodem je způsoben chemickou reakcí mezi kovem a elektrolytem – tedy ovocnou šťávou.
Elektrolyt: Teoreticky na druhu elektrolytu nezáleží, ale ve skutečnosti záleží na jeho vodivosti, tedy především na obsahu vody, a rozpustnosti solí kovů použitých elektrod. Můžeme použít ovoce a zeleninu (citron, jablko, mandarinka, brambora, řepa, …), kapaliny jako obyčejná voda, ocet, nebo i například maso. Velmi účinné se jeví kokosové mléko (viz. Kokosová baterie).
Jednoduché elektromotorky
Vyrobit si malý elektromotor je velice jednoduché, záleží pouze na vaší představivosti. Tady máte několik konstrukcí pro inspiraci.
I. Hřebíky a zátka
Potřebujeme dřevěnou destičku, 3 hřebíky, izolovaný drát (průměr 0,5 mm), korkovou zátku a trubičku s větším vnitřním průměrem než je průměr hřebíku z libovolného materiálu.
Curieův motor
Francouzský fyzik Pierre Curie zjistil, že nad určitou teplotu kovy ztrácejí své ferromagnetické vlastnosti. Tato teplota se nazývá Curieova. Pro železo to je 768°C, například pro kobalt 1130°C a pro nikl 358°C.
Tip: podívejte se také na pokus Curieovo kyvadlo
Pomůcky: magnet, drát z kovu s nízkou C. teplotou, kahan, kotouč