Coandův efekt

Rumunský inženýr Henri Coandă v roce 1910 zkonstruoval první bezvrtulový letoun s proudovým pohonem. Při jeho testování si všiml, že plameny a horké plyny z motorů se drží při trupu letounu. Proud kapaliny nebo plyny má při obtékání silně zakřiveného povrchu tendenci povrch obepínat.

Hydraulické stříkačky

Demonstrace závislosti tlaku na ploše a tlakové síle.

Hydraulické stříkačky

Vezmeme 2 injekční stříkačky různých průměrů, spojíme hadičkou a naplníme kapalinou. Při stlačení větší stříkačky je potřeba vyvinutou větší sílu než při stlačení menší stříkačky, což dokazuje vztah pro výpočet tlaku p=F/S, respektive F1/S1=F2/S2

Mrak v láhvi

Pokus demonstruje vznik oblačnosti.

Pomůcky: plastová láhev, voda, kus papíru, sirky/zapalovač

Do lahve nalijeme několik centimetrů vody, uzavřeme a necháme 10 minut stát. Vhodíme dovnitř kousek hořícího papíru a čekáme až dohoří. Potom lahev uzavřeme a silně zmáčknutou držíme 15 sekund. Po uvolnění se v lahvi vytvoří hustý mrak.

Vysvětlení: Po stlačení se vzduch uvnitř zahřeje a pojme velké množství vodní páry. Po uvolnění se prudce ochladí a nemůže už tolik vodních par pojmout a přebytečná pára zkondenzuje na částicích dýmu a vytvoří mrak.

Neobyčejná sklenice

Udržení vody v nádobě díky povrchové vrstvě.

Pomůcky: libovolná nádoba, stahovací gáza, lepidlo (chemoprén), list papíru

Na nádobu nalepíme čtverec gázy a ostřihneme okraje a necháme uschnout. Sklenici naplníme po okraj vodou a otočíme. Voda samozřejmě vyteče. Poté nádobu znovu naplníme, přiložíme list papíru, otočíme dnem vzhůru a papír opatrně odstraníme. Voda zůstane v nádobě!

Vysvětlení: Povrchová vrstva vytvoří v okách gázy blány, na něž působí atmosférická tlaková síla, která udrží vodu ve sklenici.