Francouzský fyzik Pierre Curie zjistil, že nad určitou teplotu kovy ztrácejí své ferromagnetické vlastnosti. Tato teplota se nazývá Curieova. Pro železo to je 768°C, například pro kobalt 1130°C a pro nikl 358°C.
Curieovo kyvadlo
Napsat komentář
Archiv pro rubriku: Elektřina a magnetismus
Elektrolytický motor
Elektrolytický motor využívá vlastností elektrolytu a demonstruje Lorentzovu sílu.
Elektrolytický motor I
Pomůcky: cívka s jádrem (300 závitů), 2 zdroje stejnosměrného napětí 6 V (baterie), miska, kovový pásek, chlorid sodný
Kovový pásek stočíme do kruhu a vložíme po obvodu do misky a misku naplníme vodu s vysokým obsahem soli. Misku postavíme na cívku a zapojíme vodiče – k prvním zdroji napětí připojíme cívku, první vodič druhého zdroje připojíme k pásku v misce a druhý ponoříme do středu misky.
Žárovka z tuhy
Pokus dokazuje účinky elektrického proudu a jejich využití při konstrukci žárovky.
Pomůcky: kousek tuhy (2 cm), miska s vodou, zdroj stejnosměrného napětí do 20 V, krokosvorky, volitelně reostat
Připojíme zdroj napětí pomocí krokosvorek k tuze a ponoříme do vody a zvyšujeme napětí. S rostoucím napětím začne tuha zářit načervenalým světlem, jehož intenzita roste. Dalším zvýšením napětí tuha začne jasně bíle svítit a přepálí se. Během pokusu můžeme pozorovat var vody v blízkosti tuhy.
Tuha se při průchodu proudu zahřívá Jouleovým teplem a vyzařuje ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Voda působí jako chladící médium a brání okamžitému shoření tuhy.
Magnetická pružina
Pomůcky: kulaté magnety s otvorem, tenká skleněná trubička
Magnetky navlečeme na trubičku tak, aby se sousední odpuzovaly.
Držíme-li trubičku ve svislé poloze, rozmístí se magnety odspodu se zvětšujícími se rozestupy a při pohybu trubičky se rozkmitají jako pružina.
Držíme-li trubičku za oba konce vodorovně, rozmístí se magnety pravidelně. Když pohneme krajním magnetem, rozruch se roznese v podobě podélné vlny podél celé trubičky a na druhé straně můžeme sledovat odraz na pevném nebo volném konci podle toho, jestli poslední magnet držíme nebo ne.
Zvuk elektrického proudu
Pokus demonstruje nucené kmitání a rezonanci mechanického oscilátoru.
Pomůcky: cívka s jádrem (300 závitů), zdroj střídavého napětí do 30 V, struna
Cívku položíme jádrem vzhůru a připojíme ke zdroji. Strunu chytíme do obou rukou a napínáme nad jádrem cívky. Cívka napájená střídavým proudem periodicky přitahuje strunu a vyvolává její kmitání. Když napneme strunu tak, že její frekvence odpovídá frekvenci střídavého proudu, nastane rezonance a struna zní hlubokým tónem o 100 Hz.
Obráceně funguje snímač elektrické kytary, který mechanické kmitání strun přeměňuje na kmitání elektrického pole v obvodu.
Elektrostatické kyvadlo – pingpong
Homopolární motor
Bylo to o Vánocích roku 1821, kdy britský fyzik Michael Faraday objevil velmi zajímavý a velmi jednoduchý motor – homopolární motor.
Elektromagnetická levitace
Pomůcky: kovový kroužek, cívka s dlouhým jádrem (300 závitů), zdroj střídavého napětí (120 V), volitelně reostat
Vzájemné silové působení dvou cívek
Cívku uchopíme do pravé ruky tak, že ohnuté prsty ukazují směr elektrického proudu v jejích závitech. Odtažený palec pak ukazuje severní pól cívky.
Takhle zní Ampérovo pravidlo pravé ruky, které nám popisuje směr magnetického pole cívek, kterými prochází elektrický proud.
Magnet oscilující v cívce
Do trubičky procházející cívkou vhodíme silný magnet a on začne poskakovat nahoru a dolu přičemž bude indukovat proud. Celý příspěvek