Určitě vás nepřekvapí, že pokud pustíme silný neodymový magnet do měděné trubky, bude padat směrem dolů. Nečekaná však bude jeho velmi nízká rychlost. Měď sice není ferromagnetická a magnet se na ni nepřitáhne.
Při pohybu magnetu měděnou trubkou se trubka chová jako cívka s uzavřeným obvodem a padající magnet v ní indukuje elektrický proud, který podle Lenzova zákona působí proti pohybu magnetu. Výsledkem je brzdná síla zpomalující pád. Vznikají zde vířivé Foucaultovi proudy.
Po objevení střídavého proudu se Nikola Tesla dostal do sporu s Thomasem Edisonem. Zatímco Nikola Tesla prosazoval střídavý proud a poukazoval na využití indukčního elektromotoru, Thomas Alva Edison byl stoupencem stejnosměrného proudu a proti Teslovi zahájil kampaň označenou jako válka o proud. Na Světové kolumbovské výstavě roku 1893 předvedl jednoduchý přístroj využívající střídavého jevu, který nazval Kolumbovo vejce. Pokus je dnes známý spíše jako Teslovo vejce.
Velmi známý pokus demonstruje elektromagnetickou indukci.
Pomůcky: cívka s jádrem (300 závitů), hliníkový kruh, elektrolytický kondenzátor (asi 800 μF, 500 V), rezistor 100 Ω, přepínač, zdroj stejnosměrného napětí 500 V, pólový nástavec
Jednoduchý pokus demonstrující elektromagnetické indukce pomocí obvodu se 2 LED.
Pomůcky: cívka (12 000 závitů), magnet, 2 LED (pokud možno různé barvy)
Pomůcky: transformátor (600/600 závitů, 2 A), dvoucestný usměrňovač s vyhlazovací filtrem, silný drát, kádinka, roztok CuSO4 nebo NaCl
Sestavíme obvod, jeden vodič ponoříme do roztoku a druhý umístíme nad hladinu, pomocí izolovaného držáku nebo pomocí zvedání kádinky vodič posouváme dolů.
Leydenská láhev je první záměrné konstruovaný kondenzátor, který především v 18. stol. sloužil jako zásobník elektrického náboje při pokusech.
Pomůcky: velká plechovka, cívka s jádrem, zdroj napětí, dřevěná deska, volitelně spínač
Plechovku naležato připevníme na desku, dovnitř zavedeme vodič tak, aby se dotýkal dna, a druhým koncem připojíme ke zdroji napětí. Kousek za plechovku umístíme cívku, jeden vodič připojíme k plechovce a druhý přes spínač ke zdroji napětí.
Určitě jste už viděli pokus, kdy se získává elektrická energie z citronu. Přestože citron je nejznámější, experimentovat můžeme téměř s čímkoli, co najdete v kuchyni nebo na zahradě. Průchod proudu obvodem je způsoben chemickou reakcí mezi kovem a elektrolytem – tedy ovocnou šťávou.
Elektrolyt: Teoreticky na druhu elektrolytu nezáleží, ale ve skutečnosti záleží na jeho vodivosti, tedy především na obsahu vody, a rozpustnosti solí kovů použitých elektrod. Můžeme použít ovoce a zeleninu (citron, jablko, mandarinka, brambora, řepa, …), kapaliny jako obyčejná voda, ocet, nebo i například maso. Velmi účinné se jeví kokosové mléko (viz. Kokosová baterie).
Vyrobit si malý elektromotor je velice jednoduché, záleží pouze na vaší představivosti. Tady máte několik konstrukcí pro inspiraci.
Potřebujeme dřevěnou destičku, 3 hřebíky, izolovaný drát (průměr 0,5 mm), korkovou zátku a trubičku s větším vnitřním průměrem než je průměr hřebíku z libovolného materiálu.
Francouzský fyzik Pierre Curie zjistil, že nad určitou teplotu kovy ztrácejí své ferromagnetické vlastnosti. Tato teplota se nazývá Curieova. Pro železo to je 768°C, například pro kobalt 1130°C a pro nikl 358°C.
Tip: podívejte se také na pokus Curieovo kyvadlo
Pomůcky: magnet, drát z kovu s nízkou C. teplotou, kahan, kotouč