Jednoduchá demonstrace tepelné vodivosti. Měděný drát namotáme na tužku a vytvoříme z něj cívku, necháme dlouhý konec. Cívku chytíme do kleští, nasuneme na plamen zapálené svíčky a pozorujeme. Plamen pohasne nebo i úplně zmizí. Když cívky odstraníme, znovu se rozhoří.
Určitě vás nepřekvapí, že pokud pustíme silný neodymový magnet do měděné trubky, bude padat směrem dolů. Nečekaná však bude jeho velmi nízká rychlost. Měď sice není ferromagnetická a magnet se na ni nepřitáhne.
Při pohybu magnetu měděnou trubkou se trubka chová jako cívka s uzavřeným obvodem a padající magnet v ní indukuje elektrický proud, který podle Lenzova zákona působí proti pohybu magnetu. Výsledkem je brzdná síla zpomalující pád. Vznikají zde vířivé Foucaultovi proudy.
Po objevení střídavého proudu se Nikola Tesla dostal do sporu s Thomasem Edisonem. Zatímco Nikola Tesla prosazoval střídavý proud a poukazoval na využití indukčního elektromotoru, Thomas Alva Edison byl stoupencem stejnosměrného proudu a proti Teslovi zahájil kampaň označenou jako válka o proud. Na Světové kolumbovské výstavě roku 1893 předvedl jednoduchý přístroj využívající střídavého jevu, který nazval Kolumbovo vejce. Pokus je dnes známý spíše jako Teslovo vejce.
Každý, kdo držel v ruce kokosový ořech, ví, že uvnitř tvrdého skořápky je kokosové mléko. Při tuhnutí voda zvětšuje objem, takže když vložíme kokos do mrazáku, voda by měla zmrznout a on prasknout…
Rumunský inženýr Henri Coandă v roce 1910 zkonstruoval první bezvrtulový letoun s proudovým pohonem. Při jeho testování si všiml, že plameny a horké plyny z motorů se drží při trupu letounu. Proud kapaliny nebo plyny má při obtékání silně zakřiveného povrchu tendenci povrch obepínat.
