Běžně bubliny z bublifuku klesají, až se dotknou země a prasknou, tedy pokud jejich pohyb neovlivňuje proudění vzduchu – pokud je neodfoukne vítr.

Přinutit bubliny levitovat nám pomůže další plyn, který sice nebude vidět, ale bude udržovat lehké bubliny nad sebou. Nejvhodnějším pro tento pokus se jeví oxid uhličitý – bezbarvý, jednoduše dostupný, bezpečný.

Nádobu naplníme oxidem uhličitým. Ideální je použít suchý led (pevný CO₂), který necháme sublimovat na dně nádoby. Další možností je například výroba CO₂ chemickou reakcí – v laboratoři třeba CaCO₃ + 2 HCl → CO₂ + CaCl₂ + H₂O, nebo doma v kuchyni z jedlé sody a octa NaHCO₃ + CH₃COOH → CH₃COONa + CO₂ + H₂O.

Bubliny obsahují hlavně vydechnutý vzduch, který má i přes vyšší obsah CO₂ stále nižší hustotu než obsah nádoby a bubliny se vznáší na rozhraní CO₂ a vzduchu mimo nádobu.